Říjen 2008

Aiko

25. října 2008 v 10:07 | Master Sasori |  **Aiko Nezumi**
Tak jsem slíbila obrázek Aiko, tak ho sem dávám. Je trošku ,,šurý", protože já jsem vždy kreslila jen zvířátka, tak tohle je jeden z prvních pokusů o člověka :D
Děkuju Lady Tsunade, že mi dala obrázek do PC. MOC DÉKUJU :)





8. díl- Přichází problém aneb Sasuke na scéně!

25. října 2008 v 8:52 | Master Sasori |  **Aiko Nezumi**
Ráno se Aiko probudila a pohlédla na budík u postele. Ukazoval přesně 9:00 hodin.
,,Ale ne," zašeptala ,,tak pozdě..."
Náhle si ale uvědomila, že je roztáhnutá přes celou postel.
,,Itachi?" vyskočila do vzduchu. Potom měla sto chutí vybouchnout smíchy.
Itachi ležel na zemi vedle postele a vztekle se díval do stropu.
,,Jak ses tam dostal?"
,,Lehce. Skopla jsi mě ze spaní z postele"
,,Aha. Jdu do koupelny a běda všem Akaťákům, jestli tam bude stejný bordel jako v pokojích"
Vylezla z postele a vydala se do koupelny. Kupodivu to v ní vypadalo celkem dobře. Sundala si tedy noční košilku, co si půjčila ze skříně Konan a začala ji prát v umyvadle. Nechtěla, aby na ni byla Konan naštvaná, že si bez dovolení půjčuje její oblečení, tak jí ho aspoň vypere. Potom ho odložila na vanu a zarazila se. Zapla vodu a zjistila, že jim teče i teplá. Zaradovala se a vyslékla se, aby se mohla osprchovat. Vlezla do vany a pustila na sebe proud krásně teplé vody. Asi po pěti minutách se otevřely dveře a dovnitř vstoupil Itachi. Aiko rychle popadla ručník.
,,Vystřel, perverzáku!"
Itachi vyletěl ven rychlostí blesku.
Aiko nespokojeně zakývala hlavou, řekla něco o tom, že by se tu měl zavést zámek v koupelně a sprchovala se spokojeně dál.
Potom vypla vodu, vylezla ven, osušila se a hle? Oblečení bylo v tahu. Nechala ho přehozené přes křeslo, když se převlékala. Vzdychla a oblékla se aspoň do spodního prádla. Vzala ručník, omotala ho kolem sebe a vydala se do obýváku. Itachi byl naštěstí zrovna v kuchyni, tak se rychle oblékla a sedla si.
Potom ji přišlo divné, co Itachi dělá v kuchyni tak dlouho. Šla se tam tedy podívat. Když tam došla, měla namále, aby neumřela smíchy. Itachi se snažil něco udělat k snídani, a dopadlo to tak, že naháněl máslo po dlaždičkách. Všiml si jí, až když přišla až k němu.
,,Copak to děláš? To je nějaký nový sport ,chyť máslo' ?"
Rychle se zvedl a oprášil si plášť.
,,Ne, já jenom... No..."
,,Víš co, jdi do obýváku, já už něco připravím"
,,A proč na sobě nemáš Akatsuki oblek?" zeptal se jí.
,,Protože. Prostě tyhle džíny a tohle tričko se mi stašně líbí"
Vyprovodila ho z kuchyně a potom navštívila ledničku. Našla tam celkem dost věcí. Podivila se, že tam nalezla i chleba. Pokrčila jen rameny, vzala ho, máslo- nové, ne to vyválené po podlaze, a rajče. Chléb namazala máslem, dala na něj rajčata a zanesla to do obyváku. Dala to na stůl před Itachiho a šla si umýt ruce zpět do kuchyně. Umyla si je, ale při cestě zpět se jí stala menší nehoda. Uklouzla na tom másle, co nechal Itachi na podlaze. Zavřela oči. Už se viděla, jak dopadne obličejem do akvária od Kisameho. Náhla si uvědomila, že jo neco zachytilo. Otevřela oči a uviděla Uchihu, jak ji drží.
,,Itachi," usmála se ,,děkuju"
Itachi ji postavil. Potom si sebral jeden krajíc chleba a pustil se do něj. Aiko nebyla ničeho schopná. Nečekala, že by ji zachránil před tím, že si málem umáčela obličej. Nakonec se vzpamatovala a taky si vzala jeden krajíc. Tak vedle sebe seděli a jedli. Nakonec Aiko vstala.
,,Myslím, že by jsme měli jít."
Itachi se zvedl a šel. Dohnala ho až v lese. Šli vedle sebe, ale nemluvili. Neměli o čem. Aiko si sice tak přála mu tolikvěcí říct, ale věděla, že by jí nevnímal. Byl zamyšlený, určitě přemýšlel nad svými problémy, ty její by ho zajisté nezajímaly...
Došli do nějaké vesnice.
,,Takže koho že to hledáme?" nakoukla Itachimu do seznamu Jinchuriki.
,,Tohohle"
,,Ok, tak já půjdu tudy, ty běž tamtudy"
Rozdělili se, aby se jim líp hledalo. I když prohledávali každý kout, nic nenašli. Tak tedy odešli a šli lesem dál.
Po pěti kilometrech narazili na další vesnici. Byla celkem malá, ale pěkná.
Vešli tedy dovnitř. Aiko si všimla lavičky u fontánky. Sedla si a pozorovala padající vodu. Všimla si nějakého lístku a tak ho sundala. To, co na něm bylo Aiko rozzářilo oči.
,,Itachi, chvíli se tu zdržíme, jo?" křikla na svého parťáka.
,,Ok"
Zvedla se, chytla ho za ruku a táhla ho do hospody. Hospoda tady byla něco jako restaurace, jenom se to jmenovalo Hospoda.
,,Četla jsem, že hledáte kuchaře. Hlásíme se do služby!"
,,Dobrá, támhle najdete kuchyň. A Lidé si k vám chodí objednávat sami, tak se jich nelekejte"
,,A proč tu nemáte žádného kuchaře?"
,,Utekli..."
,,Proč?"
,,Protože se tu vždy válí spousta ožralců. Tak se tu mějte a postarejte se mi dobře o vesnici!"
,,Ale mi jsme jen kuchaři!" zvolala nešťastně.
,,Teď už povedete vesnici, než se vrátím. Takže klíče od pokojů, co jsou v druhém patře naleznete tady, támhle v té lednici je jídlo, a támle...."
Ukázal jim celou Hospodu a potom zmizel. Pustili se tedy do vaření.
Strávili tam asi měsíc, než se ukázal problém.
,,Něco s rajčaty"
Aiko zamrazilo. Ten hlas znala. Když bývala ještě v Konoze. Znala ho pouze od vidění.
Čekala, jak to dopadne.
Ať se sem nepodívá, prosila v duchu.
Co ale osud chtěl, Sasuke tam přišel. Jeho pohled se zastavil na Itachim, který měl kuchařskou čepičku a zrovna tam nějakým ohnivým jutsu ohříval nějakou polévku.
,,Itachi" řekl s nenávistí v hlase.
,,Sasuke" otočil se Itachi a nevěřícně se díval na svého mladšího brášku.
______________________________________________________________________________________

Nevím, nevím, zdá se mi to divný a kratší, ale hmotný halucinace z hladu nemám, vážně ne, Shiory :D

To se teprve budete divit, jak to všechno dopadne :D

Za inspiraci patří velký dík mé nejmilejší sestřenici Lady Tsunade :) Bez ní bych asi v psaní byla troska, její nápady mi dodávají inspiraci :)



Miley aneb nová éra myší :)

24. října 2008 v 16:06 | Master Sasori |  **Mé řeči**
Novinky ze života :) To asi nikoho z vás nezajímá, co? Takže pokud si to chcete přečíst, musíte si rozkliknout celý článek... To proto, aby to nenutilo číst ty, kteří o to nestojí

7. díl- Aiko a Itachi- nový tým.

23. října 2008 v 16:28 | Master Sasori |  **Aiko Nezumi**
,,To teda ne! Ještě bys mě nechal vybouchnout!"
,,Ale prosímtě, proč bych zrovna tebe nechával vybuchnout"
Aiko se zamyslela. Jo, má pravdu, uchechtla se, on po mě úplně jede, tak proč by to dělal?
,,Dobrá, ale žádné výbuchy a velké manévry, jasný? Bezpečný let!"
Deidara tedy z jílu vytvořil ptáka a oba na něj nasedli. Letěli nad lesy, loukami, vesnicemi a hledali Itachiho.
,,Támhle!" ukázala dolů.
Deidara se podíval a jen potlačoval smích. Z Itachiho a Kisameho šel zvrchu vidět jen klobouk.
Přistáli tedy u vstupu do vesnice.
,,Deidaro, moc ti děkuju, seš opravdu moc dobrej kámoš. Vyřiď Peinovi, že z mé strany nebudou žádné ztížnosti a doufám, že ani z Itachiho strany......" věnovala Deidarovi úsměv.
,,Rozkaz" zasalutoval Deidara, vyskočil na ptáka a odletěl.
Aiko se za ním chvíli dívala, jak mizí v dáli, potom se otočila a vstoupila do vesničky.
Lidé, co tam žili, ji nemohli znát. Aiko se uklidnila tím, že je to tady tak malé, že ty dva okamžitě najde. Po chvíli hledání ucítila povědomý pach rybiny.
,,No fůj, hned je mi jasné, že tu Kisame někde je" uklouzlo jí.
,,Mi to taky zrovna nevoní" překvapil si Itachi.
,,Mi se zase vůbec nelíbí, že o mě takhle mluvíte, víte?" zaškaredil se příchicházejíc Kisame.
,,A co tady vlastně děláš?"
,,Mám se přidat k tobě do týmu, Itachi." řekla sladce ,,A Kisame má jít do týmu k Zetsuovi a Tobimu- prý aby byli podivími pohromadě"
,,Tak to ani náhodou!" vyjekl žraločák ,,Já k těm dvoum pitomcům nejdu!"
,,Tak se měj Kisame!" rozloučila se s ním Aiko ,,A ty Itachi, ty mi řekni, co jste tady doteď dělali. Pokud to byla mise, tak v ní pokračuju s tebou."
,,Není to mise," odpověděl klidně ,,jen jsme s Kisamem šli obhlídnout tuhle vesničku. Jestli se zde nenachází nějakej Jinchuriki."
,,Aha" kývla, že rozumí.
Oba pak sledovali odcházejicího nadávajicího Kisameho.
,,Tak co bude dělat? Zajdem na čaj?" optala se.
,,Třeba"
,,Ok" kývla a šla k stánku, kde se prodával čaj.
Oba spokojeně popíjeli čaj a procházeli lesem. Aiko se náhle zastavila a otočila se. Itachi se taky zastavil. Do tamté vesnice zrovna vcházeli ANBU z Listové.
,,Honem Itachi, padáme!" chytila ho za ruku a jak rychle běžela, málem ho za sebou táhla.
,,Že já raději šéfovi neřek, že jsi úplně neschopná tak ať tě nepříjmá," řekl nespokojeně, když zastavila ,,málem jsi mi vykloubila ruku"
,,A proč jsi to neudělal?" pohlédla na něj svýma velkýma modrýma očima.
Chvíli se jí díval do očí a pak odvrátil pohled.
,,Vy v Akatsuki slavíte Vánoce?" zeptala se opatrně po chvíli.
,,Ne"
,,Proč?"
,,Protože šéf o něčem takovém v životě neslyšel..."
,,Tak to je vážně ubohý" pronesla vztekle.
Itachi se na ni nechápavě podíval. Nejdřív klidně sedí a dává dotazy, potom se zničeho nic vztekne.
,,Míváš často takhle proměnlivou náladu?"
,,Eh, ani ne," vzhlédla ,,většinou mám náladu blbou"
,,Aha," kývl Itachi ,,to je hodně dobré vědět o svém parťákovi..."
Nespokojeně zavrtěla hlavou. Potom si uvědomila, že už je vlastně s Itachim a na tváří se jí objevil úsměv.
Teď jsem o tom mluvil, pomyslel si Itachi, chvíli je zamračená a naštvaná na celý svět a během vteřiny se zas usmívá.
,,Asi by jsme měli jít..." pronesla po chvíli ticha a šla pryč.
,,A kam?"
Aiko si povzdychla a šla dál. Ten dotaz byl položen správně. Oni nemají kam jít. Jednině...
,,Ale já mám nápad!"
,,Ano?"
,,Budeme v sídle!"
Itachi se otřásl. Tohle mu teda chybělo...
,,No to ani náhodou, vždyť tam už nikdo nenocoval ani nepamatuju. Do pokojů se raději ani nechodí, protože se neví, jaká havěť se tam nahromadila a nikdo to nechce uklízet"
,,Ale snad aspoň jeden pokoj je k žití přizpůsobený, ne?"
,,Možná od Peina a Konan..."
To už byli u jeskyně. Dveře se jim otevřely a oni vstoupili.
Aiko otevřela dveře od pokoje Peina a Konan a zrudla v obličeji.
,,Itachi, problém"
,,Já vím,"ozval se Itachi s objevil se u ní ,,já říkal, že s tím nesouhlasím..."
Aiko si povzdychla.
,,Tak buď se tam vejdem oba, nebo si jeden z nás lehne na zem"
,,Skvělý, to zas bude, chrápat na zemi" pronesl znechuceně Itachi.
Sklopila oči a hodila nevinný úsměv.
,,Myslím, že by jsme se tam vlezli oba..."
,,To si jen myslíš, ta postel je sice dost velká, ale za prvé na ní spal Pein s Konan a ..."
,,A?"
,,Dobrá, rozhodni, jak chceš. Jako pravý gentleman klidně budu spát na zemi"
,,To myslím, že ani nebude potřeba," uchechtla se ,,vždyť sám si říkal, že je dost velká, ne? A když si každý lehne na druhou stranu, klidně zády k sobě, abys neviděl můj xicht, tak by to ani tak vadit nemělo, nemyslíš?"
______________________________________________________________________________________________

,,Mírně" slabší díl... No snad se na mě nebudete zlobit, ale vážně mi dochází fantazie :)

No ale kdyby jste se zlobili, tak vás uklidním- kreslím přibližnou podobu Aiko. Takže až jí budu mít, budu přemlouvat Ladynku Tsunadinku :), aby mi dala obrázek do počítače :D


Moc milá novinka :)

19. října 2008 v 15:21 | Master Sasori |  **Mé řeči**
Ahojky všichni, jsem úplně HAPPY! Určitě neuhádnete proč :) Tak já vám to povím..
.
.
.
.
.
.
.
MÁM NOVÉ ČLENY DO MÉ SBÍRKY :D
K mému svátku (který jsem mimmochodem měla dneska, takže už určitě budete vědět, jak se jmenuju :D) jsem od mamky dostala figurku Itachiho a Itachiho prsten z mangashopu! Ani nevíte, jak jsem šťastná :) Obrázky naleznete pod perexem :)

OMLUVA

18. října 2008 v 10:16 | Master Sasori |  **TY V NARUTOVI**
Promiňte, že nedělám vyhodnocení k Ty v Narutovi... Důvod je takový, že skoro nic nestíhám, jen tak tak mám čas psát příběh a sem tam něco na blog dát... No jinak jsem už viděla Belinku od Lady Tsunade a je vážně moc moc moc roztomilá :)
Potom už pro vás chystám překvapení na vánoce, však uvidíte, co to je :) Za nápad moc děkuju té nejlepší sestřenici Ladynce Tsunade :D

Vážně se omlouvám, snad to pochopíte :)
Vaše
Master Sasori

http://media.animegalleries.net/albums/Naruto/itachi/naruto_itachi0095.jpg


Malé pakobylky

11. října 2008 v 13:06 | Master Sasori |  **Mé řeči**
Kromě morčat, škaredých hadů(nemám je ráda, brácha jim nosí takové maličké roztomilé myšičky ), džungaračky Blechy a myšky Tobi máme doma rybičky, žabky drapatky a páreček pakobylek. Nedávno se pakobylky rohodly naklást vajíčka, a dnes máme 14 maličkých pakobylek. Dvě si necháme, protože pakobylky žijí krátce, tak aby nám to tady nevyhynulo . Ale je to velmi zajímavé a nenáročné zvířátko. V případě zájmu můžete psát zde do komentářů. Jinak jsme z Ostravy a jsem ochotná vám dát informace k chovu těchle zajímavých ,,hmyzáků" (a není těch informací moc, je to vážně nenáročné zvířátko )
Zadarmo, odběr kdykoli
Na fotce dospělá pakobylka a mimi s nožkama ještě ve vajíčku

All you wanted- Bratři Uchihové

11. října 2008 v 12:01 | Master Sasori |  *Videa*
Moooc krásné video... Itachi je tam k sežrání *-*


6. díl- Proč?

8. října 2008 v 16:39 | Master Sasori |  **Aiko Nezumi**
,,Umění je výbuch!"
,,Pche, to ani náhodou, umění musí vydržet dlouho, ne jen blýsknout a zmizet"
Aiko jen kroutila hlavou nad hádkou dvou umělců.
,,Hoši, klídek, máme spolu vydržet alespoň jeden den..." zarazila se ,,nebo víte co, klíďo píďo se hádejte... Až mě napadne vhodný argument, přispěju do hádky. "
,,Co myslíš, je umění výbuch?" rozhodl se jí Deidara optat.
,,Možná. Výbuch je hezký, ale i já mám své umění..."
,,A to?"
Zatvářila se tajuplně a sáhla do kapsy. Vytáhla obyčejný složený papír a roložila ho. Z další kapsy vytáhla maličké...
,,Pastelky?!" vyjekl Deidara ,,Já taky kreslím, a rád!"
,,No ty určitě! Já rád kreslím" naštval se Sasori.
Povzdechla si. Oni si prostě pokoj nedají.
Sedla si a začala kreslit. Umělci se za chvíli dohádali a pozorovali Aiko. Na kreslení měla vážně talent. Šlo ji to přímo od ruky.
,,Nazdar ve spolek!" ozvalo se a vynořili se Hidan s Kakuzem.
Hidan si všiml Aiko a rovnou si přichystal kosu, kdyby se zas rozhodla vyprovokovat Kakuza.
,,Itachi s váma jen tak náhodou není?" zvedla oči od papíru.
,,Ne, proč? On tam někde lítá po vesnici s Kisamem"
,,Aha. Tak to to můžete otočit a vrátit se, odkud jste přišli"
Hidan se zamračil. Ona se je zas snaží vyprovokovat.... Potom si ale něčeho všiml.
,,A nacopak máš ten náhrdelník? Vůbec si ho nesundáváš" pronesl záhadně, aby to zajímalo i ostatní.
,,Jo, k čemu ti je?" zamyslel se Deidara.
Aiko se zarazila. Věděla, že jim bude podivné, že má ten náhrdelník u sebe pořád a nidky ho nesundává. Doufala ale, že se na to nepříjde nebo příjde, ale až v době, kdy bude mít promyšlenou odpověď.
,,No...." zamyslela se. Z téhle situace fakticky není úniku... pomyslela si. Kdybych lhala, poznali by to. Nejsem moc dobrá ve lhaní...
Začala se bát, že když jim řekne pravdu, co je ten náhrdélník zač, že se jí buďto vysmějou a vyhodí ji z organizace jako blázna a nebo jí ho seberou za to, co udělala, aby se jí zbavili.
,,Já..."
,,Tak se vymáčkni! Nebo ti s tím pomůžu"
,,Nic říkat nemusím, když nechci" vyjela na něj v zoufalství.
,,No tak dobrá, náhrdélník bez sundání může nosit každý, to je pravda." uznal Hidan ,,Ale pročpak se pořád snažíš dostat za Itachim?"
,, Narušuješ mi soukromí, víš tom?" odsekla ,,Ale dobrá, nemám se za co stydět. Je tak těžké pochopit, že se mi prostě líbí?"
,,A já se ti třeba nelíbím?" zeptal se Hidan s pobaveným výrazem.
Deidara pronesl tu samou větu, ale zoufale.
,,Promiňte,"začala omluvně,,ale víc než přátelství vám nabídnout nemůžu."
Chvíli bylo ticho a Hidan se na Aiko podezíravě díval.
,,Tak dobrá," povzdechla si ,,omlouvám se vám za vše, co jsem vám provedla. Jen jsem se chtěla dostat co nejrychleji za Itachim..."
,,To se zařídí," mrkl na ni Deidara,,pojď, zajdem za šéfem a řeknem mu, ať tě přiřadí k Itachimu. Myslím, že nic nebude namítat."
Chytil ji za ruku a rozběhl se směrem k sídlu. Aiko za sebou skoro vláčel.
,,Co zas," zavrčel Pein, když je uviděl ,,zase je někd s Aiko nespokojený? No to snad ani není možné!"
,,Ale ne, jen by chtěla být přiřazena k Itachimu"
,,Jo k Itachimu," zazářil Pein ,,tak to je jiná, když sis sama vybrala, tak to nejspíš dopadne dobře. Běž ho najít a kdyby protestoval, tak mu vzkaž, mu to nařizuju já"
Aiko byla nadšením bez sebe.
,,Díky, Deidaro," objala ho ,,jsi fakt kámoš"
____________________________________________________________________________________

Tak dobrá, zase jsem zklamala.... Ale nikdy bych nevěřila, že bude těžké něco napsat s Deidarou a Sasorim. No, prostě na mě nemá škola dobrý vliv- ztrácím fantazii :(

V příštím díle se můžete těšit na Itachiho :)


Můj Akatsuki kluk :)

7. října 2008 v 16:08 | Master Sasori |  *Ostatní*
Jsem moc ráda, že mi vyšel Itachi :) Test naleznete zde

Itachi18.jpg
Itachi is your boyfriend! Hell hath no fury like that of Akara's. You have 4 minutes to change your answer before Boss storms your house. Unless you ARE Boss! In that case, Hi Boss! Please don't kill me! ^^;;;


5. díl- Zetsuův tým vyškrtnut

2. října 2008 v 10:04 | Master Sasori |  **Aiko Nezumi**
,,Už dlouho jsme neměli misi s ženskou"-,,Jo, my vlastně nikdy neměli misi s ženskou" dohadoval se sám se sebou Zetsu.
Aiko si povzdechla. V minulém týmu byla z dvěma psychopaty, teď je se schyzofrenikem a s ,týpkem zaostalým ve vývoji'.
,,Tobi je dobrý kluk, koupí mu Aiko lízátko?"
,,Ne"
,,Béééé, Tobi je smutný kluk" rozbrečel se Tobi.
Chjo, pomyslela si, doufám že ty dva nervově vydržím a neuteču před nimi ze stachu o své nervy....
,,Hele,...ehm...hoši," odkašlala si ,,tohle je naše první, a jak brzy uvidíte, i poslední společná mise. Když Pein říkal, co máme dělat, oba jste tam nebyli, takže vám to vysvětlím. Máme špehovat hokage, když bude mít cestu do Písečné za kazekagem. Je skvělé, že tahle mise zbyla na mě. Zetsu také nebude mít problém, ale u Tobiho... No nevím, Tobi je neschopný kluk, takže si může jít po svejch, večer se sejdem tady. Jdeme rostlino!" zvolala a vydala se směrem k listové.
Tobi měl co dělat, aby se nerozbrečel a Zetsu ihned vlezl do stromu.
Aiko během hodiny dorazila k listové. Od brány uslyšela nějaké hlasy. Sundala si náhrdelník a zmizela. V tom případě mohla klidně jít vedle Tsunade a ta o ní nevěděla. Poslouchala každé slovo, co hokage řekla. Dověděla se toho celkem hodně. Sledovala je celou cestu. Někdy si všimla Zetsua, sotjícího mezi stromy a snažícího se zachytit něco z rozhovoru hokage.
Ubožák, pomyslela si Aiko, vůbec nic netuší.
Před pouští t o otočila a vracela se na místo srazu. Našla tam zoufalého Tobiho. Někde v koutku duše ji ho přišlo líto, ale nedala to najevo.
,,Zetsu už se tu objevil?"
,,Ne"
Aiko si sedla a vzdychla. Kručelo ji v žaludku. Chvíli zírala do jednoho místa a topila se ve svých myšlenkách. Potom vstala a šla se poohlédnout po něčem k jídlu. Nakonec se nějakým trikem dostala do listové, ukradla tam něco k snědku a zmizela.
Když se vrátila, už tam byl i Zetsu. V ruce držel něco, co strašně smrdělo.
,,Dá si někdo taky?"-,,Že se ptáš, já mám hlad, že bych snědl cokoliv"-,,To vím taky, že máš hlad"
,,Ne díky," ohrnula Aiko nos,, to co držíš vypadá jak maso, a já jsem vegetarián."
Vytáhla to, co ukradla. Byl to chleba a jablko. Pustila se do toho za znechuceného přihlížení Zetsua.
,,Hele rostlino, dáš si taky?" nabídla zákeřně Zetsuovi jablko.
Zetsu nejspokojeně zavrčel něco v tom stylu, ať ho neotravuje.
,,Ale vážně, je úplně dobré" zakousla se do jablka a začala se snažit udělat mu chutě.
Bohužel to dopadlo tak, že Tobi zoufale hypnotizoval jablko a Aiko se v duchu pochichtávala.
Zetsu si lehl pod strom, že si před cestou zpět zdřímne.
A copak asi udělala Aiko, když Zetsu usnul? Všimla si masožravky v květináči, který Zetsuovi vypadl z pláště. Sebrala ji a oděšla s ní trošku dál. Potom se vrátila se spokojeným výrazem a přisedla si k Tobimu. Ten nejspíš věděl, co se stalo, protože pronesl:
,,Zetsu někoho zabije, ale Tobi za nic nemůže..."
Zetsu se probudil k večeru. Zvedl se a zjistil, že mu něco chybí. Začal pročesávat okolí.
,,ONA NÁM ROZPITVALA MASOŽRAVKU!" ozval se lesem ryk Zetsua. Aiko vyskočila a skákala po stromech pryč. Zetsu byl ale rychlejší a jeden ze stromů ji chytil za nohu. Zakopla, spadla a visela hlavou dolů.
,,Pusť mě ty... ty..." prskala vztekle.
Zetsu se k ní přibližoval. Vypadalo to, že ji sežere. Aiko tedy rychle zformovala pečetě.
,,Oheň: Ohnivá křidla"
Na zádech se jí udělala zvláštní křídla. Přesekla jimi větev, která následně shořela a vyletěla do vzduchu. Chvíli kroužila a potom přistála na nějaké louce. Křídla ji zmizela a ona počkala na Tobiho a Zetsua.
Večer dorazili do jeskyně. Pein hned vyzvídal, co se dověděli.
,,My se nedověděli nic, neměli jsme se k ní jak dostat"-,,Jo, vždyť měla tak početnou ochranku"
,,Mluv za sebe, Zestu," ozvala se Aiko a všichni se po ní ohlédli,, to, že jsi neschopný ty neznamená, že jsem neschopná i já. Dověděla jsem se, že už se ví, že patřím k vám a že mě chtějí dostat zpět, protože démon, který se přidá k Akatsuki, je až veliká hrozba. Potom řešili zmizení té sošky."
Pein chvíli zíral, potom se zamyslel.
,,Tak jak vidím," začal po chvíli ,,Aiko patří k nejschopnějším. Se Zetsuem by byli skvělý vyzvídací tým..."
,,Ne! Já už s ní v týmu nejsem!"-,,A já už teprve ne!"-,,Je to sadistka a vraždí a žere rostliny!"
,,Máš pravdu, Zetsu," promluvila k němu,,možná je to tím, že ty máš rád rostliny, já zase zvířata. Ale tak jako tak, v týmu se nesneseme"
,,No to by mě zajímalo, s kým se ty sneseš" zavrčel Pein.,, Takže Zetsuův tým vyškrtnut stejně, jak Kakuzův. Dobrá, tentokrát půjdeš k umělcům. S těmi si snad rozumět budeš"
He, tak už stačí jen přežít výbušného a trvalého umělce, pomyslela si ještě spokojeněji, než včera, a potom už půjdu k Itachimu. I když, s Deidarou a Sasorim si budu rozumět, jsou to takoví pakošíci...
_______________________________________________________________________________

Tak tenhle díl je strašný, ale na Zetsua a Tobiho mě vážně nic nenapadalo :) S Deidarou a Sasorim to bude větší sranda, přísahám :D